trolejbusová doprava v Třebíči

občanské sdružení Metropolis

oficiální internetové stránky

OS Metropolis » doprava » městská » Třebíč » trolejbusová doprava v Třebíči

Na konci osmdesátých let minulého století se v Třebíči připravovalo zavedení trolejbusové dopravy. V roce 1986 byla Sudopem Brno zpracována studie „Studie technického a technologického řešení trolejbusové dopravy v městě Třebíči“. V roce 1991 pak byla zpracována studie „Třebíč - trolejbusová doprava: základní informace projektanta pro výběr staveniště“. Při výstavbách nových silnic a ulic na území města byly osazovány sloupy veřejného osvětlení dimenzované pro dodatečné osazení trolejového vedení (Hrotovická, Bráfova, Na Kopcích). Říká se, že trolejbusy měly dokonce zajišťovat dopravu z Třebíče na Jadernou elektrárnu Dukovany (tato informace ale není věrohodně ověřena). Projekt trolejbusů časem zapadnul a tak třebíčské kopce dodnes brázdí pouze autobusy. Přitom Třebíč je město pro trolejbusy jako stvořené. Ve zdejším provozu s hlavním uzlem MHD přímo na hlavním náměstí a všudypřítomnými kopci by trolejbusy mohly předvést své hlavní výhody - lepší jízdní vlastnosti elektromotorů při rozjíždění do kopců, možnost rekuperace a v neposlední řadě i ekologický a tichý provoz.

studie „Třebíč - trolejbusová doprava: základní informace projektanta pro výběr staveniště“

rok zpracování: 1991

• text (*.pdf; 684 kB)

• mapa (*.jpg; 452 kB)

stručné shrnutí návrhu:

Návrh předpokládal ve dvou fázích zatrolejování všech tras MHD s výjimkou linek do Poušova a Ptáčova, výstavbu vozovny v lokalitě Čihadla u Hrotovické ulice a tří měníren (Hájek, Stařečka a v areálu vozovny). Pro trasy trolejbusů byly navrženy lokální přeložky komunikací: mimoúrovňové křížení s železnicí na trase do Boroviny, spojka ulic Revoluční - Fibichova, propojení ulic Modřínová - Benešova a spojka z ulice Modřínová na původní ulici Rafaelova. Počítalo se s vybudováním dnes již realizované přeložky ulice Hrotovická s nadjezdem u nemocnice a komunikací Sportovní (původně ale měla mít jiné trasování). Zastávky měly mít samostatný zastávkový pruh. Funkce hlavní přestupního uzlu je přenesena na zastávku Komenského náměstí, která měla být k tomuto účelu stavebně uzpůsobena. Zastávka Karlovo náměstí (přesunutá na dolní stranu) měla být pouze průjezdná.

komentář k návrhu:

• Rozsah trolejbusových tratí je vskutku velkorysý. Počítá i se zatrolejováním ulic Žďárského nebo Sportovní, kde byl navržen minimální provoz. Např. po Sportovní ulici měla jezdit linka 2 ve špičce v intervalu 22,5 minuty, mimo špičku neměla být linka vůbec provozována.

• Přeložka trati do Boroviny s mimoúrovňovým křížením železnice by si vyžádala rozsáhlou demolici zástavby Kanciborku.

• Horka-Domky, Průmyslová čtvrt a vozovna měly být se zbytkem města spojeny pouze přes nadjezd u nemocnice. S ohledem na zvýšené riziko nehod v tomto místě hrozilo zablokování nadjezdu a tím oddělení vozovny od zbytku sítě.

• Návrh trasování linek, který neredukuje počet linek, zachovává hlavní slabinu třebíčské MHD: dlouhé intervaly mezi spoji na jedné lince.

• Rozdělení přestupní funkce mezi zastávky Komenského a Karlovo náměstí a jednosměrné průjezdy některých linek v tomto úseku vnáší do celého systému ještě větší chaos, než je v něm dnes.

• Není řešeno napojení vlakového nádraží.

• Není řešeno napojení Starče.

zpět